Erytrocyty žijí 120 dní

 

 

Ale zpátky k erytrocytům.

Erytrocyty jsou bezjaderné krevní elementy piškotového tvaru. Vznikají hlavně v červené kostní dřeni a jsou odbourávány ve slezině (nebo v játrech). Životnost erytrocytů je přibližně 120 dní.

Jelikož jsou erytrocyty bezjaderné, jsou schopny efektivně přenášet kyslík a to je také jejich hlavní funkcí. Kvůli absenci jádra jsou ale omezeny pouze 120 denní životností. V průběhu svého života postupně ztrácí flexibilitu a jsou náchylnější k poškozením. Věk erytrocytu můžeme zjistit stavem jejich membrány. Když nastane jejich čas, jsou odvezeny do sleziny, kde jsou rozkládány. Erytrocyt je složen z hemoglobinu, který má 2 hlavní částí - hemovouglobinovou. Hemovou část (tedy železo) znovu využijeme k tvorbě nových erytrocytů a nebo se uloží do zásoby. Globinová část se odbourává na biliverdin, bilirubin a urobilinogen a je následně vyloučena z těla stolicí.


 

Hlavní součástí erytrocytů je hemoglobin. Hemoglobin dodává typickou červenou barvu krve, proto je nazýván červeným krevním barvivem. Hemoglobin je příkladem porfyrinové sloučeniny.

porfyrinová sloučenina = sloučenina obsahující 4 pyrrolová jádra

Existují 3 hlavní typy: embryonální, který se objevuje v prvních týdnech embryonálního vývoje, fetální, který je typický pro vývoj plodu a adultní objevující se po narození. Jednotlivé typy hemoglobinů se liší pouze v globinové neboli proteinové části. Postupného obměňování jednotlivých typů dosáhneme proteosyntézou (zjednodušeně řečeno), takzvaným genovým přepínaním - switchingem.

 

 

 

Novorozenecká žloutenka

Už jste někdy slyšeli o novorozenecké žloutence? Po přečtení tohoto článku budete rozumět i tomu, jak vzniká a proč.

Novorozenecká žloutenka postihuje mnoho novorozenců. Projevuje se žlutým zabarvením kůže a očního bělma. Žluté zabarvení je následkem zvýšené hladiny bilirubinu v krvi. Bilirubin je žlučové barvivo žluté barvy, které vzniká rozpadem erytrocytů. U novorozenců dochází k výměně fetálního a adultního hemoglobinu = dochází k velkému rozpadu erytrocytů a vzniku velkého množství bilirubinu. S bilirubinem si za normálních okolností poradí játra a odbourají ho na urobilinogen, který se vyloučí stolicí. U novorozenců ale nemusí být játra dostatečně vyvinutá na to, aby si s takovým množstvím bilirubinu poradila. Bilirubin se následně "usadí" například v očním bělmu a to pak získá žlutavou barvu.

 

 

Funkce erytrocytů:

přenos krevních plynů - kyslík přenáší do tkání a oxid uhličitý do plic

pufr - současně s přenosem plynů slouží i k udržování stálého pH

udržování viskozity krve

ochrana před volnými radikály - erytrocyty obsahují enzymy, které rozkládají volné radikály (volné radikály jsou velice obsáhlým a zajímavým tématem - více o volných radikálech si povíme někdy jindy)

 

Hodnoty k zapamatování:

průměr erytrocytů: 7,5 mikrometrů (řády mikrometrů)

tloušťka: 0,8 mikrometru (řády mikrometrů)

počet erytrocytů: 3,8–5,7 × 1012/l (u ženy o něco méně než u muže)

životnost erytrocytů: okolo 120 dní

hematokrit - podíl erytrocytů k celkovému objemu krve: 0,33-0,51 (u ženy o něco méně než u muže)

 

Proč mají muži vyšší hematokrit a vyšší podíl erytrocytů než ženy? Mužským pohlavním hormonem je testosteron, který může stimulovat produkci erytrocytů. Dalším důvodem je i fakt, že ženy také každý měsíc ztrácí poměrně dost krve při menstruaci.

 

 

Závěrem

vás odkážu na článek, kde se můžete dočíst o jednom z "onemocnění krve" a jeho velkou výhodou v malarických oblastech - klikni zde → CO MAJÍ SPOLEČNÉHO MALÁRIE A SRPKOVITÁ ANÉMIE?

 

 

zdroj obrázků: www.sitarambhartia.org